Začíná období studených vichrů, poletujících kousků sněhu, kapek deště, ranních mlh a tuhých mrazů, ne nutně v tomto pořadí. A čím tak v tomhle počasí ulehčit svým prokřehlým rukám a zhýčkanému nosu?
Essence krémy na ruce ze zimní limitované edice horkých nápojů - to je to, pro co byste si měli všichni hned zítra zaběhnout do Rossmannů (o DMkách nic nevím)!
Čekala jsem na ně rok, protože, víte, Essence krémy zbožňuju. Jsou za pohádkovou cenu, božsky voní a starají se o moje tlapky jako máloco. Navíc si s nimi mažu ruce pořád, protože vůně je to teda sakra intenzivní (nicméně ještě se mi nestalo, že by někdo krčil nos a mrmlal, že smrdí). Jako samozřejmě, ty ze stálého sortimentu (k dostání v Douglass-u) jsou taky dobré, ale ty tématické vůně tomu chybí.
A tak jsem čekala, čekala, až jsem se dočkala. Krémy jsou od pondělka oficiálně k dostání a já se samozřejmě ihned patřičně zásobila.
A při ceně 35.- za jeden byste všichni měli udělat to samé, protože po krémech se loni zaprášilo, jeden ani nestačil dvakrát mrknout.
Ve složeních se moc nevyznám, ale na prvních třech příčkách se umístila voda, kokosový olej a bambucké máslo. Těm dalším nemůžu přijít na jméno a raději netápu. Prďácké ingredience mi udělaly radost, (tak proč si ji kazit, že). :D
Letos nám Essence předvedlo tři vůně (říkejme jim příchutě) - punčovou, perníčkovou a čokoládovo-karamelovou.
Z příchutě zvané jablkovo-skořicový punč budete jistojistě nadšené. Voní totiž přesně tak. Hned po prvním očmuchu se vám vybaví vánoční pečení, krájení jablek při Štědrém dnu a zasněžené krajinky. Jo, asi možná přehnaně brzo šílím a píšu o Vánocích, ale počkejte, dáte mi za pravdu! :)
Perník a chai latté není zpočátku výrazné, ale stačí rozetřít a nebudete se stačit divit. Zpočátku jsem ani nevěděla, k čemu si vůni přirovnat, o nějakém chai, nebo dokonce chai latté jsem nikdy (já buranka) neslyšela... Zdála se mi jako hodně kořeněná, s kapkou kakaa a skořice, no, zatím nic, z čeho bych upouštěla slinu, ale třeba mu přijdu na chuť. A kdyby ne, mám jenom jeden exemplář (do počtu), tak se moc nestane...
A v horké čokoládě s karamelem krom kakaa a karamelu cítím také vanilku a mám jich (stejně jako jablečných) tolik, že je snad ani nepůjdu přepočítávat. :D
No, u mě teda vítězí...
...ale ráda si počtu vaše dojmy a názory, oblíbence. ;)
A i když nejsem žádná fotografka a jídlo mi připadá fotogenické tak akorát na stránkách časopisů, vařících-pečících blozích a obalech instantních jídel, přináším vám malou návnadu, abych aspoň jednou měla pocit, že díky tomuhle blogu bude alespoň někdo slintat.
Páteční večer/noc byla u nás zasvěcena pečení medovníku. Byl výborný, skvělý, úžasný, chutný a kdybychom ho celý nesnědli ještě o víkendu, určitě by fotek bylo víc. Takhle jsem bohužel fotila jen "zkouškově", protože po tomto jediném snímku jsem to prostě nevydržela a hříšně ho sežrala. :D
Víte, někde jsem četla (zřejmě v jednom z těch rádoby-fundovaných internetových magazínů), že modré talíře vyvolávají dojem plnosti (nebo vám prostě jenom donutí nesníst toho tolik). Nevěřte tomu, je to kec. Modrého nádobí máme doma plnou skříňku a nic. :P










